Chmel otáčivý

Chmel otáčivý, zdroj: Deyl Miloš, Hísek Květoslav: Naše květiny, Academia 2003

Chmel otáčivý, zdroj: Deyl Miloš, Hísek Květoslav: Naše květiny, Academia 2003

Chmel otáčivý (Humulus lupulus) patří mezi vytrvalé dvoudomé rostliny, pravotočivá liána z čeledi konopovitých. Je to trvalka, která vydrží růst 20 – 25 let. Má silný, svislý oddenek a velký počet podzemních výhonků.

Stonek je porostlý háčkovitými chlupy, které napomáhají při popínání. Listy jsou vstřícné, dlanité a dlouze řapíkaté, které dosahují šířky až 20 cm. Svrchní část listu je tmavě zelená, spodní strana je světlejší se žlutými žlázkami. V horní části lodyhy jsou listy menší, převážně střídavé a často celistvé nebo laločnaté.

Samčí rostliny mají na konci lodyh v úžlabí listů vrcholičnaté laty prašníkových květů. Zelené květenství samičí se skládá z krátkých klásků, z nichž se vytvářejí vejčité šištice a v úžlabí listů vyrůstají po dvou. Šupiny šištic jsou dlouhé až 2 cm. Plodem je zploštělá vejcovitá nažka. Plodní šištice obsahují pryskyřici s hořčinami (α-hořké kyseliny, β-hořké kyseliny), silice s terpenoidy s bakteriostatickými a konzervačními účinky. V době sklizně (druhá polovina srpna) vrcholí sekrece hořkých látek.

Vyskytuje se v lužních lesích, v olšinách, na okrajích lesů, ale převážně na březích potoků a řek. Nejvhodnější půdou pro pěstování je kyselá půda (permská červená půda Žatecka).

Latinský název vznikl ze zdrobnělin slov humus = zem a lupus = vlk.

Škůdci a choroby chmele jsou plíseň chmelová, padlí chmelové, mšice chmelová a sviluška chmelová.

Chmel se využívá v potravinářství k výrobě piva a mladé výhonky jako zelenina (chmelový chřest) nebo do polévek, ve farmaceutickém průmyslu a v lidovém léčitelství. Chmel povzbuzuje chuť k jídlu, využívá se jako sedativum, obsahuje hodně vitamínů skupiny B i minerálních látek. Čaj z chmelových žlázek pomáhá proti nespavosti, při léčbě křečích svalů a působí močopudně.

 

————————————–

Prameny:

Ottův slovník naučný 12. díl., J. Otto 1897 od str. 255
Deyl, Miloš: Naše květiny, Academia 2003
Holodňák, Petr a kol.: Žatec, NLN 2004